Přednáška je zaměřena nejen na vlastní havárie, ale i na ostatní události proběhlé na plynových zařízeních. Událostí se rozumí nehoda, havárie nebo jiná mimořádná situace, ke které jsou přivolány hasičské orgány. Jsou to především požáry, dopravní, technické nebo radiační nehody, technologické havárie, stavy vzniklé působením atmosférických vlivů a také stavy ohrožení z uvedených důvodů.
1 ÚVOD
1.1 ORGANIZACE ZJIŠŤOVÁNÍ PŘÍČIN POŽÁRŮ V ČR
Ze zákona o požární ochraně č.133/ 85 Sb. v úplném znění 67/2001 Sb. vyplývá hasičským orgánům povinnost vykonávat státní požární dozor (SPD). Ten se podle § 31 cit.zákona vykonává kromě obecně známé kontrolní činnosti také posuzováním projektové dokumentace staveb nebo technologií, posuzováním výrobků a materiálů z hlediska jejich požárně-technických vlastností a v neposlední řadě i zjišťováním příčin požárů (dále ZPP).
K výkonu ZPP jsou v každém Hasičském záchranném sboru kraje a územního odboru kraje (dosud okresy) určena pracoviště SPD a příslušníci HZS kompetentní takovou činnost vykonávat na základě odborné způsobilosti. Tuto činnost zajišťuje směnná služba nepřetržitě ve 24 hodinových cyklech, kdy je příslušník buď přímo na pracovišti anebo má dosažitelnost, ale v každém případě je možno počítat s tím, že se na místo události dostavuje neprodleně.
1.2 DEFINICE POŽÁRU
1.2.1 Podle §1, písm. m) Vyhlášky MV č.246/2001 Sb. je požár definován jako
"Každé nežádoucí hoření, při kterém došlo k usmrcení nebo zranění osob
nebo zvířat, ke škodám na materielních hodnotách nebo životním prostředí a nežádoucí
hoření, při kterém byly osoby, zvířata, materielní hodnoty nebo životní prostředí
bezprostředně ohroženy".
1.2.2 Pro účely požární ochrany za požár nepovažují:
a) výbuchy výbušnin, pokud nedojde k hoření materiálů a konstrukcí po výbuchu
b) hoření vinutí elektrických strojů točivých z titulu zkratu, pokud nedojde
k rozšíření hoření mimo prostor vinutí
c) žhnutí elektrické instalace , pokud nedojde k rozšíření hoření mimo instalaci
d) vznícení, ke kterým dochází při výrobě , pokud v technologickém postupu nelze
vznik těchto případů vyloučit a jejich likvidace je zajištěna za předpokladu,
že nedojde k rozšíření mimo předpokládanou část technologie nebo pokud jsou
specifikována výhradně jako provozní nehody za předpokladu ,že nesplňují některý
ze znaků definice požáru
1.3 KDO POŽÁRY VYŠETŘUJE
Od 1.ledna resp.1.července 2001 došlo k mnoha změnám v legislativě v oboru
požární ochrany, zejména pak
* byl zákonem č.237/00 Sb.novelizován zákon o požární ochraně č.133/85 Sb.
ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č.65/2001 Sb. dále Zákon)
* platí nově samostatný zákon č.238/00 Sb. o Hasičském záchranném sboru
* od 1.7.2001 platí Vyhláška MV č.246/2001 Sb.o stanovení podmínek požární bezpečnosti
a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci, dále Vyhláška)
Nadále platí, že příčiny požárů vyšetřují především orgány hasičů ovšem ve
spolupráci s orgány Policie ČR. Jednak je příslušník HZS ČR určený pro zjišťování
příčin požárů (dále vyšetřovatel požárů) kompetentní určit, zda se jedná nebo
nejedná o požár ve smyslu bodů 1.2.1 a 1.2.2 této přednášky, jednak se spolupráce
odvíjí také podle Dohody o spolupráci orgánů Policie ČR a HZS ČR při vyšetřování
požárů. Podle Vyhlášky o prevenci jsou vyšetřovatelé požárů zejména povinni
* zpracovávat odborná vyjádření k požárům
* zpracovávat statistická data podle celostátního programu "Statistické
sledování událostí" (dále SSU)
* provádět periodické rozbory požárů a technických zásahů
Vyhláška ukládá vyšetřovatelům požárů, aby ve zmíněných Odborných vyjádřeních neopomněli mj. popsat ohniska požáru a vytyčit verze příčiny vzniku. Zejména u případů, kdy je požár likvidován bez přivolání jednotek nebo kdy samouhasl (i to se stává), je nezbytné, aby všichni na požářišti vyčkali především příjezdu vyšetřovatelů požárů a do té doby s ničím na požářišti nemanipulovali. V § 17, odstavec (1), písm.h) novely Zákona je uložena občanům povinnost: "Oznamovat bez odkladu územně příslušnému Hasičskému záchrannému sboru každý požár vzniklý při činnostech, které vykonává nebo v prostorách,které vlastní či využívá". Jestliže se tedy ukáže, že požárem je napaden rozvod plynu, plynoměr nebo jiné takové zařízení či spotřebič, požár byl likvidován např. zaměstnanci bez přivolání hasičské jednotky a na místo přijede přizvaný odborník - plynař, ani on nemá právo s čímkoli na místě manipulovat. Jeho povinností je přivolat hasičský orgán k vyšetření okolností požáru. Je-li pak k disposici vyšetřovatelům požárů, je to jenom dobře, ale nesmí jejich činnost suplovat!
Vyšetřovatelé požárů na místě samém pak zjišťují stopy šíření požáru, určují jeho ohnisko a to nejprve statickým a potom dynamickým ohledáním. Při tom prvním vypadají pro nezasvěcené tak, jako by hasiči opravdu neměli co dělat - stojí a koukají (proto statické a ohledání) a až potom něco dělají - dynamicky přehazují shořelé věci, rozebírají zařízení a podobně. Pokud odeberou vzorky k dalšímu zkoumání, mají na to právo podle Zákona a firmy resp.občané mají povinnost vzorky poskytnout. Zkoumání se provádí zpravidla v Technickém ústavu požární ochrany MV ČR (TÚPO) a většina prozkoumaných věcí se likviduje do odpadu , pokud si předávající nevyhradí v Protokolu o odběru jinak (například pro další posuzování orgánem pojišťovny).
Úkolem pracovišť ZPP je (dle Vyhlášky) nejen zjištění vlastní příčiny požáru
nebo stanovení jejích verzí, ale též objasňování druhů iniciace, určení zařízení,
které požár způsobilo a posouzení možností šíření požáru vč.popisu šíření skutečného
a v neposlední řadě kvalifikace porušení právních předpisů z oboru PO ve vztahu
k požáru. Finálním produktem ZPP je Odborné vyjádření, zpracovávané ve smyslu
§ 105 tr.řádu jako materiál určený výhradně orgánům činným v trestním řízení
a obsahující tyto předepsané části
* místo, čas vzniku a důsledky požáru
* příčina vzniku požáru vč. verzí
* možnosti šíření a skutečné rozšíření požáru
* porušení předpisů
Součástí Odborného vyjádření je i obrazová dokumentace a to situační plánek místa události a fotodokumentace. Kromě šetření uvedených skutečností zpracovávají pracoviště ZPP získané poznatky do celostátního statistického programu "Statistické sledování událostí"(SSU). Data SSU slouží pro potřeby analytické činnosti vedoucí zejména k preventivním opatřením k zamezení recidivy požáru, přičemž se vychází z poznatků, získaných z průběhu již vzniklých požárů.
2 SPOLUPRÁCE HASIČSKÝCH ORGÁNŮ
Hasičské jednotky, které jsou přivolávány ke již zmíněným událostem, se při likvidaci událostmi vzniklých negativních důsledků neobejdou bez spolupráce s jinými orgány státní správy, odborného dozoru a odbornými službami na úseku rozvodu plynu, elektřiny a vody.
2.1 Spolupráce s Policií ČR
Podle zákona o policii se každý výjezd hasičů bezodkladně oznamuje policejnímu orgánu. Ten se na místo dostavuje zpravidla zároveň s hasiči, se kterými u závažných případů (nemusí jít vždy o požár, může se jednat o únik apod.) vytváří pracovní tým, do něhož se přizvou odborníci - specialisté. U požárů, havárií nebo výbuchů plynu je to dvojnásob nutné. U takových událostí se provádí ohledání jejího místa, hasiči se podílí na některých úkolech plánu vyšetřování, které sestavuje policejní orgán a hasičský orgán zpracovává k předmětné události odborné vyjádření. Pracoviště ZPP při HZS ČR jsou vybavena kvalitními fotografickými přístroji a videokamerami, takže mohou pořizovat obrazovou dokumentaci i z doby dojezdu hasičů a z počátku zásahu. Tyto záběry mívají obrovskou vypovídací hodnotu, protože objekty napadené hořením či výbuchem bývají navíc v průběhu hasebního zásahu přemisťovány, změněny nebo i devastovány.
2.2 Spolupráce s odbornými pracovišti
Jedná se zejména o tato pracoviště:
(I) pohotovostní služba plynárenských společností
Tato součinnost je nejčetnější, protože k ní dochází při zásazích hasičů, kteří
si pohotovost přivolávají k událostem, kterými jsou zejména
* požáry, u kterých došlo k poškození, narušení nebo devastaci plynového rozvodu,
zařízení nebo spotřebičů nebo
* úniky plynu bez požáru (zde to bývá opačně, většinou si plynaři přivolávají
hasiče k asistenci)
U hasičských zásahů je rozhodující osobou velitel zasahující hasičské jednotky a odborník-plynař pak nezbytným konzultantem pro kvalifikované rozhodování velitele, například pro vymezení sektoru bezpečné vzdálenosti, k prognóze možného vývoje události atd. Je také možné, aby plynař - pokud je k tomu způsobilý - provedl v dýchacím přístroji a za doprovodu hasiče ohledání místa události ještě v průběhu zásahu a pomohl navrhovat další opatření na základě objektivnějšího posouzení věci.
Hasičské jednotky mají k disposici i vlastní chemicko-technickou službu, která při únicích plynů zjišťuje kvalitu i kvantitu uniklé látky, případně zjišťuje koncentraci škodliviny ve zplodinách hoření. Tato speciální výjezdová součást je pak odborným partnerem pro orgány plynařské pohotovosti.
Při poměrně časté události, kterou je únik plynu spojený s odhoříváním uniklého
média, je již zcela zažitý postup likvidace takové havárie, spočívající především
v těchto etapách:
- uzavření přívodu plynu (provedou plynaři)
- vyhledávání a záchrana osob (zajišťují hasiči)
- ochrana okolí před účinky plamenného hoření (hasiči)
- sledování poklesu tlaku v přívodním potrubí (plynaři)
- další likvidační práce
Při likvidačních pracích, které v tomto případě pokračují pochopitelně až po dohoření zbytkového množství plynu, je v nezbytných případech možná spolupráce obou složek, kdy hasičská technika (autojeřáb) pomáhá například k vyzvedávání části technologie. Další specielní součásti nebo technické prostředky hasičských jednotek pomohou při vstupu do místa události (lezecké skupiny) případně zajišťují přístup k havarované technologii (autožebříky, vysokozdvižné plošiny).
(II) orgány plynárenských podniků, pokud k události došlo v podniku
V případě, že k události dojde ve výrobním, zpracovatelském, tranzitním či skladovém podniku v oboru plynu, je ke spolupráci s hasičskými orgány (velitel zásahu, orgány státního požárního dozoru /SPD/ vč. vyšetřovatelů požáru) předurčen při zásahu kromě zástupce vedení podniku také bezpečnostní a požární technik. Při dalším šetření to bývá orgán havarijní komise podniku. Při dalším šetření příčin události spolupracuje určený orgán závodu s orgány SPD, kdy tato povinnost vychází z ustanovení §§ 4,5 a 6 zákona o požární ochraně č.133/85 Sb. v úplném znění 67/01 Sb. jako povinnosti právnických a podnikajících osob.
V této souvislost nelze pominout i povinnost bezodkladného oznámení požáru, ke kterému došlo v objektu, který vlastní nebo užívá taková osoba a to i v případě, že byl likvidován vlastními silami bez přivolání hasičských jednotek za účelem likvidace požáru. S ohledem na nepřetržitou službu HZS ČR je za odklad považováno i písemné oznámení zasílané poštou nebo (v případě vzniku události v mimopracovní době nebo ve dnech pracovního volna) odložení informace na dobu běžné pracovní doby. Za nesplnění této povinnosti lze správním orgánem HZS ČR uložit pokutu až 250.000 Kč.
(III) Spolupráce s výzkumnými pracovišti
S ohledem na řadu požárů nebezpečných objektů a zařízení vyvstala potřeba prozkoumat okolnosti průběhu takových událostí a zjistit možné důsledky, případně ovlivňující hasební zásah a bezpečnost zasahujících osob. Mezi takové objekty patří například zařízení rozvodu plynů a zejména i tlakové lahve se stlačenými plyny.
Ve spolupráci s firmou KRASO, s pracovišti Technické univerzity Pardubice,
ČVUT, s orgány Civilní ochrany,ale také s pyrotechnickou službou Policie ČR
prováděl HZS hl.m.Prahy zkoušky působení ohně na tlakové lahve. Souběžně byla
zkoumána možnost likvidace otevřeným ohněm napadených tlakových lahví jejich
prostřelením. Podíl na zkouškách měly i podniky LINDE Technoplyn a Český plyn,
které poskytly ke zkoumání desítky tlakových lahví a neocenitelné konzultace.
Byly zkoumány
* tlakové lahve s propan-butanem (2.5, 10 a 33 kg),
* svářečské soupravy (acetylen + kyslík)
* tlakové lahve se stlačeným vodíkem
Zkoušky byly prováděny na volném prostranství ve vojenském prostoru Ralsko.
Propan-butanové lahve byly postaveny buď samostatně nebo v klecích, užívaných
běžně k jejich skladování. Všechny zkoumané lahve byly namáhány působením tepla
jednak z hořících normových hranic, jednak z propan-butanových hořáků a bylo
zjišťováno
* zda dojde k explozi
* za jakou dobu
* jaké jsou důsledky explose
* jde-li narušené lahve likvidovat prostřelením
* je-li možné iniciovat odhoření mraku z lahve uniklého plynu světlicí
Zkoušky byly prováděny ve dvou klecích s PB lahvemi nebo na 3-5 sestavách lahví a v různých polohách zkoumaných lahví (stojící, ležící) nebo v působení ohně na různá místa lahví.
K explosím PB lahví docházelo v některých případech už za 6 minut působení
ohně a střepiny z lahve s 33 kg PB byly nalezeny až ve vzdálenosti 250 metrů
od ohniska explose. U některých lahví však při teplotách cca 500 - 600°C nevydržela
partie uzávěru a plyn tudy unikal za vzniku ohnivého ohonu, jiné ale vydržely
a neexplodovaly. V případě lahví svářečských souprav byly pozorovány i následné
destrukce lahve ve dvojici a jejich explose. Explodované lahve byly ohledávány
a zjišťován důvod a místo jejich destrukce. V okolí explose byly vyhledávány
střepiny, zmapována jejich poloha ve vztahu k ohnisku a byly změřeny a zváženy.
V závěru zkoušek bylo konstatováno, že
* v případě ohrožení tlakových lahví (obsah 33 kg) teplem požáru hrozí možnost
až smrtelného úrazu střepinami lahve až do vzdálenosti 250 metrů ve volném prostoru,
* v zastavěném prostředí je třeba počítat s možností odrazu tlakové vlny anebo
drobnějších úlomků a střepin
* v budově je třeba počítat s destrukčními účinky
* sestavy tlakových lahví nebo požár s explosemi v budově nebo ve výrobním bloku
mohou mít tzv."dominový efekt", způsobující další destrukce a negativní
důsledky ( rozšíření požáru, únik škodlivin, narušení statiky apod.)
Lahve, které neexplodovaly i přes více než 20minutové působení otevřeného ohně
byly jako nebezpečné zlikvidovány prostřelením. V této souvislosti bylo mj.
také zjištěno, že
* ocelový plášť lahví s kyslíkem nebo s acetylenem je vůči střelám poměrně odolný
(některé v něm uvízly, některé se odrazily do okolí)
* pro likvidaci podezřelých lahví (prošlých ohněm a nevybuchlých) prostřelením
je tato možnost málo efektivní a vyžaduje bezpečnostní zónu, větší než zóna
k ochraně před explosí
* použití světlic k iniciaci plynu, unikajícího z požárem narušené lahve, není
efektivní s ohledem na relativně nízkou koncentraci plynu po jeho rozptýlení
a zejména po době, po kterou se očekává možná explose
Výsledky zkoušek s podrobnými analytickými výsledky mají k disposici pracoviště provádějící popisované zkoušky.
Další spolupráce hasičských orgánů se odvíjí na bázi poskytování praktických poznatků a statistických výstupů (z databáze SSU) na celostátní nebo regionální úrovni.
(IV) s orgány státního odborného dozoru a se znalci
V oblasti státního odborného dozoru spolupracují hasičské orgány zejména s pracovišti Inspektorátu bezpečnosti práce nebo přímo s ČÚBP v konkrétních případech porušení příslušných předpisů při požárech nebo požárně nebezpečných pracích, kdy byla potřebná účast hasičů na likvidaci takové události. O takové spolupráci existují i regionální dohody mezi HZS příslušného kraje (nebo dosud okresu) a pracovištěm státního odborného dozoru, kdy se strany vzájemně informují o zájmových událostech.
Znalce přibírají orgány činné v trestním řízení nebo pojišťovny, případně poškození. Se soudními znalci hasičské orgány spolupracují vesměs jako konzultanti ke konkrétním událostem.
3 STATISTICKÁ ŠETŘENÍ
3.1 oblast iniciace a příčiny vzniku požáru
Ve shora již zmíněném SSU se dají vyhledávat i data, vypovídající o způsobu iniciace, iniciačním zařízení a o vlastní příčině požáru.
Jako iniciace se uvažují zejména:
* Acetylén (při svářečských pracích)
* Kyslík (při svářečských pracích)
* Rozehřívání, rozmrazování (při použití např. plamene svářečských souprav,
izolatérských agregátů)
* Kahany, malé hořáky (v laboratořích a podobných objektech)
Iniciačním zařízením se rozumí spotřebič, přístroj a jiné objekty, produkující
teplo z média, kterým je v tomto případě plyn (zemní, stlačené). Jedná se zpravidla
o tyto skupiny zařízení, k nimž se počítá i rozvod plynu vč. plynoměrů:
* Kamna
* Radiátory, chladničky
* Vařiče, sporáky, průtokové ohřívače
* Infrazářiče, svítidla
* Teplovzdušné agregáty
* Topeniště kotlů
* Topeniště technologických zařízení
* Pájení, opalování, autogenní soupravy
* Tlakové nádoby
* Jiné (např.krby)
3.2 příčiny požárů se vztahem k plynovým zařízením
Z příčin vzniku požárů, které vznikají v souvislosti s plynnými médii, jsou
do statistického šetření zahrnovány mj. i tyto:
* sušení hořlavých materiálů a hořlaviny u topidla
* nesprávné používání hořlavých kapalin a plynů (např.při roztápění v kamnech)
* sváření a řezání, rozehřívání, rozmrazování včetně zpětného šlehnutí plamene
* zanedbání bezpečnostních předpisů, použití předmětů k jiným funkčním účelům
(např.náhradní vytápění)
* nesprávná obsluha a nedodržení technologie, neznalost, omyl
* špatný stav topidla, nesprávné umístění topidla nebo kouřovodu nebo odvodu
spalin (nedodržení návodu výrobce)
* technická závada topidla (i dopravním prostředku)
* technická závada
* nesprávná údržba (není prováděna, závady jsou odstraňovány neodborně, nekvalitně
prováděné montážní práce)
* výbuchy
Veškeré technické závady jsou (i celosvětově) nejčetnější příčinou požárů, pokud se analyzuje podíl plynových zařízení, je třeba vycházet ze spojitosti příčiny a způsobu iniciace. Například při svářečských pracích za použití autogenních souprav je podíl stoprocentní, zatímco u požárů dopravních prostředků s alternativním pohonem je vlastně takový podíl statisticky zanedbatelný. Z uvedených příčin požárů jsou co do důsledků nejvýraznější výbuchy. Jak už bylo řečeno, je výbuch hořlavého plynu považován za požár vždy a jako takový je i šetřen.
Výbuchy se člení dle druhu na výbuchy:
* plynů
* par hořlavých kapalin
* prachů
* výbušnin
* tlakových kotlů
Kromě výbuchu plynů nemusí vždy dojít k následnému požáru (např.výbuch výbušnin se v uvedených podmínkách za požár nepovažuje), předložený graf se ale vztahuje na případy, kdy k požárům došlo:
3.2 důsledky výbuchů plynu
Důsledky takové události jsou prakticky shodné s důsledky požáru (zranění nebo usmrcení osob, hmotná škoda) avšak částky škod bývají vyšší o ztráty způsobené destrukcí objektu nebo zařízení. V následujícím grafu jsou analyzovány podíly jednotlivých důsledků, přičemž jsou zřetelné určité excesy. Jednak v počtu usmrcených (v roce 1995 bylo celkem 5 usmrcených osob, zatímco v letech 1998 - 2000 nebyl usmrcen nikdo) a potom ve výši škod (1997 - výbuch ve spalovně odpadů ve Zlíně, přes 80 milionů Kč).
4. CHARAKTERISTIKY NEBEZPEČÍ PŘI POŽÁRECH NEBO HAVÁRIÍCH PLYNOVÝCH ZAŘÍZENÍ
4.1 po výbuchu
Po výbuchu média je plynové zařízení destruováno a dojde-li k explosi uvnitř objektu, bývá destrukce rozšířena i na tento objekt. V takovém případě je zásah záchranných sborů ztížen i možností dalších destrukcí a hrozícím závalem. Některé úniky plynů jsou způsobeny tzv.dominovým efektem, kdy dojde k poruše jiných zařízení s působením na zařízení plynová. V budově tehdejší Státní plánovací komise, kam se plyn dostal z rozlomeného "T"- kusu přípojky z uličního řadu do budovy, došlo k explosi. Přípojka byla sice v pískovém loži, které bylo ale vymleté vodou z prasklého vodovodu. Explose způsobila smrt dvou osob a milionové hmotné škody.
Jestliže je navíc třeba vyhledávat zavalené osoby a hrozí nebezpečí z prodlení je naprosto nezbytná součinnost s orgány plynařských služeb, záchranné služby a dalších specialistů.
V dubnu 1996 měl být mechanickým dělením demolován přízemní, podsklepený objekt bývalé podnikové kuchyně a jídelny v Praze 6. Při společném jednání majitele, podniku určeného k provedení demolice a plynařů bylo sděleno, že uzávěr na vnějším přívodu zemního plynu je uzavřen a je třeba odvětrat vnitřní část plynovodu. V kritický den po 8.hodině ranní stavbyvedoucí otevřel potrubí odpojením příruby a odjel na jiné pracoviště. Tři dělníci vyklízeli vnitřní vybavení a až před polednem (!) přivolali stavbyvedoucího zpět, že plyn je cítit v celé budově a jednomu dělníku je nevolno a že je bolí hlava. Svědek z okolí později vypověděl, že už dopoledne cítil asi 20 - 30 metrů od budovy pach plynu.
Stavbyvedoucí se vrátil na místo, vzal si přenosnou lampu a šel prohlédnout inkriminované místo. Údajně při zapnutí lampy do zásuvky došlo k explosi. Její tlaková vlna způsobila vysklení oken domů, obchodů a školy v okruhu o poloměru cca 400 metrů (mimochodem i v hasičské stanici), objekt z betonových panelů se rozložil a uvnitř byly zasypány tři dospělé osoby a jedno dítě (návštěva dělníka - otce). S ohledem na poměrně velký rozptyl plynu do okolí nedošlo k následnému požáru a přivolaní hasiči se mohli zaměřit "pouze" na vyhledávání a záchranu osob, k čemuž byla přivolána také Báňská záchranná služba z Kladna (BZS). Jako součinnostní služby byly na místo vyslány Záchranná zdravotní služba hl.m.Prahy, pohotovostní služby elektro a plynu a pochopitelně byla na místě i jednotka Policie ČR.
Jako první byl vyhledán a po cca 40 minutách vyproštěn asi 12letý chlapec ze vzdálenosti asi 3 metry od mezery mezi panely. K vyprošťování dospělých přispěla BZS, protože místo nálezu třetí osoby bylo třeba zajišťovat shora, zatímco vlastní manipulace s tělem zraněného probíhala zdola. Poslední zraněný byl vyproštěn za necelé tři hodiny prací a jednalo se o stavbyvedoucího, který měl ze všech nejtěžší zranění (pánev, páteř).
K šetření příčiny byl již v době záchranných prací vyrozuměn soudní znalec, se kterým orgány Policie ČR a HZS hl.m.Prahy prováděly ohledání místa události po celý druhý den. Z dokumentace bylo zjištěno, že vnější uzávěr plynovodu byl sice uzavřen, ale pouze na jedné z větví, protože vedení plynu do budovy se větvilo ve tvaru "Y" a druhá větev byla stále pod tlakem. Nikdo nevyužil situačních plánků rozvodu plynu k budově a v ní (které byly k dispozici!) ke kontrole skutečného stavu, sdělení o uzavření přívodu bylo zapsáno v zápisu o schůzce a všichni účastní jej vzali na vědomí jako prostý fakt. Stavbyvedoucí při otevření příruby sice zjistil intenzivní únik plynu pod tlakem, avšak spoléhal na to, že tlak vyvětráním poklesne a neuvažoval možnost, že plyn uzavřen není. Ani v poledne, kdy zjistil stále intenzívní únik plynu, neučinil žádná opatření pro případ možné explose. Po provedených vyšetřovacích úkonech a uzdravení byl stavbyvedoucí obviněn a obžalován z trestného činu obecného nebezpečí z nedbalosti a odsouzen.
4.2 při napadení požárem
Značně nebezpečné jsou požáry, kdy jsou plamenným hořením ohrožena plynová zařízení v místě požáru přítomná. Může se jednat o technologické prvky, rozvody, měřící zařízení, tlakové lahve nebo spotřebiče. Pachatelé úmyslně založených požárů často zakládají požáry právě pod takovým zařízením (plynoměry v obytných domech). Nebezpečí spočívá především v možném zintenzivnění plamenného hoření nebo přímo v explosi, násobící negativní důsledky události. Přímo ohrožení jsou nevědomí občané náhodně vstupující do napadeného prostoru nebo naopak přivolaní odborníci - hasiči či jiné pohotovostní služby.
Pachatel několika úmyslně založených požárů založil jeden z nich tak, že ve sklepní místnosti obytného domu v Praze 2 nahromadil různorodý odpad právě pod domovní plynoměr. Poté co nájemníci ucítili na chodbě domu kouř přivolali hasiče, jimž sdělili, že hoří ve sklepě. Když první dvojice hasičů se zavodněným hasebním proudem prováděla průzkum a pootevřela dveře do místnosti, z níž unikal kouř a chtěla zaútočit na hromadu hořích matrací, došlo k explosi. Její tlaková vlna odmrštila hasiče z domovní chodby v 1.podzemí až na podestu pod přízemím a tam stojící další dvojici do přízemí. Hasiči utrpěli mnohočetná zranění jednak zhmožděninami, jednak popáleninami odhořívající hmotou uniklého oblaku plynu. Další škody vznikly poškozením stavebních prvků.
K úniku plynu došlo po vytavení cínování spojky přívodu plynu k plynoměru a výbuch byl iniciován plameny odhořívajících materiálů. S ohledem na to, že doba úniku nebyla dlouhá a k iniciaci došlo při dolní mezi výbušnosti, k destrukci objektu nedošlo.
4.3 výbuchy s následným požárem
Řada explosí s následným požárem padala na vrub sebevražedných pokusů otravou svítiplynem, tedy při chtěném a záměrně způsobeném úniku. K některým následným požárům došlo iniciací plamenného hoření uniklého plynu technologickými topidly s otevřeným plamenem.
Tak se stalo i v roce 1982 v případě úniku plynu z uličního řadu z naprosto stejného důvodu jako u již zmiňovaného případu Státní plánovací komise. Jednalo se ale o provoz velkopekárny, kdy byly v provozu plynové hořáky, napájené ze zásobníku. V první etapě došlo k destrukci stropu mezi sklepem a přízemím (štěstím bylo, že do sklepa propadlý automobil nehořel) a v dalším průběhu postupovaly oblaky plynu provozem a při iniciaci plameny hořáků došlo k jejich explosivnímu shoření. Zpoždění uzávěry vnitřního rozvodu plynu trvalo několik desítek minut a bylo způsobeno nebezpečím hrozící exploze ve vlastním provozu.
4.4 úniky plynů
Samotné úniky hořlavých plynů představují ohrožení osob a majetku možným požárem nebo explosí nebo kombinací obou druhů událostí. Poměrně nebezpečnější byly možné účinky svítiplynu, který byl navíc jedovatý. V případě úniku v důsledku havarijního stavu například vedení vzrůstalo nebezpečí otravy osob nebo dalších účinků ododorizováním plynu průchodem vrstvou zeminy, která odorizační složku z plynu odfiltrovala.
V době, kdy byl ještě používán svítiplyn, došlo v 80.letech v Praze 1 k havárii plynovodu v mostním tělese Čechova mostu a k průniku ododorizovaného plynu podél vedení odbočky až do administrativní budovy na nábřeží. Až v době, kdy Záchranná zdravotnická služba odvezla téměř 20 (!) zaměstnanců s příznaky akutní otravy včetně bezvědomích stavů, byli přivoláni k pomoci jednotky hasičů. Vyhodnocením měření škodlivin v ovzduší zjistila jednotka chemicko-technické služby (tehdy příhodně pojmenované "protiplyn"), že se jedná o svítiplyn a byla přijata rozhodná opatření. Jednak byla budova intenzivně větrána přirozeným způsobem (okna byla otevřena již při prvních příznacích intoxikace osob), jednak byli zaměstnanci evakuováni a byl vydán zákaz k jakémukoliv používání elektrických zařízení. Celkem bylo hospitalizováno na čtyřicet osob, k explosi naštěstí nedošlo.
Ředitel odboru zjišťování příčin požárů pplk.Václav Hladík