Bezpečnostní rada kraje

1.Obsah činnosti bezpečnostní rady kraje

a) Bezpečnostní rada kraje projednává: stav připravenosti kraje na řešení krizových situací; krizový plán kraje; havarijní plán kraje; vnější havarijní plány, je-li jejich zpracovatelem kraj; návrh koncepce ochrany obyvatelstva na území kraje a její rozpracování do plánů pro jednotlivá ochranná opatření; zprávu o stavu monitorovacích, informačních a spojovacích systémů na území kraje a návrhy rozvoje těchto systémů; finanční zabezpečení přípravy a řešení mimořádných událostí a krizových situací na území kraje včetně informace o náhradách za omezení vlastnického nebo užívacího práva a poskytnutí pomoci a náhrady škody vzniklé v souvislosti se záchrannými a likvidačními pracemi nebo cvičením při zásahu integrovaného záchranného systému; návrhy dohod o spolupráci při řešení krizových situací s jinými kraji a při poskytování pomoci s územními celky sousedního státu; způsob a obsah seznámení obcí, právnických a fyzických osob s charakterem možného ohrožení území kraje a s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení; dokumenty související s krizovou připraveností kraje a činností integrovaného záchranného systému v kraji; dokumenty hejtmana určené k projednání ve vládě nebo dokumenty, které si vyžádá Ministerstvo vnitra, vláda nebo Parlament a způsob seznámení obcí, právnických a fyzických osob s charakterem ohrožení na území kraje a s krizovými opatřeními.

b) Bezpečnostní rada kraje posuzuje vždy: možná rizika vzniku krizové situace v kraji; dokumentaci obcí, kterým hasičský záchranný sbor kraje uložil povinnost rozpracovat vybrané úkoly krizového plánu kraje (určené obce); a roční zprávy o činnosti a připravenosti složek integrovaného záchranného systému v kraji a v případě potřeby navrhuje posílení těchto složek.

2. Složení bezpečnostní rady kraje

Bezpečnostní rada kraje má nejvíce 10 členů a hejtman jejími členy jmenuje vždy zástupce hejtmana, ředitele krajského úřadu, příslušníka Policie České republiky určeného policejním prezidentem, ředitele hasičského záchranného sboru kraje, příslušníka Armády České republiky určeného náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky, ředitele územně příslušného územního střediska zdravotnické záchranné služby, a zaměstnance kraje zařazeného do krajského úřadu, jehož zároveň jmenuje tajemníkem bezpečnostní rady kraje.

Bezpečnostní rada určené obce

1. Obsah činnosti bezpečnostní rady určené obce
Bezpečnostní rada určené obce projednává: zajištění připravenosti určené obce na krizové situace včetně návrhů konkrétních opatření této připravenosti; rozpracování vybraných úkolů krizového plánu kraje uložené hasičský záchranným sborem kraje; roční zprávu o stavu prostředků pro varování osob na území určené obce a způsob zajištění náhradního varování; plán evakuace osob z ohroženého území určené obce; zprávu o činnosti a připravenosti složek integrovaného záchranného systému umístěných ve správním obvodu určené obce; návrh vyčleněného objemu finančních prostředků v rozpočtu určené obce k zjištění přípravy na krizové situace; informaci o financování krizových opatření ve správním obvodu určené obce při vyhlášeném krizovém stavu v uplynulém rozpočtovém roce; způsob seznámení právnických a fyzických osob s charakterem možného ohrožení ve správním obvodu určené obce, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení; způsob shromažďování nezbytných údajů o osobách, které v době krizového stavu přechodně změní pobyt; zprávu o hodnocení krizové situace a přijatých opatření; vnější havarijní plán a podmínky nouzového přežití obyvatelstva.

2. Složení bezpečnostní rady určené obce
Bezpečnostní rada určené obce má nejvíce 8 členů a starosta určené obce jejími členy jmenuje vždy místostarostu, tajemníka obecního úřadu, je-li tato funkce zřízena, příslušníka Policie ČR určeného policejním prezidentem nebo jím určeným služebním funkcionářem, příslušníka hasičského záchranného sboru kraje určeného ředitelem hasičského záchranného sboru kraje nebo jím určeným služebním funkcionářem, velitele sboru dobrovolných hasičů určené obce, je-li tento sbor zřízen a zaměstnance určené obce, jehož zároveň jmenuje tajemníkem bezpečnostní rady určené obce.

Krizový štáb kraje a určené obce

1. Obsah činnosti krizového štábu kraje
Krizový štáb kraje svolává hejtman a krizový štáb určené obce svolává starosta v případě, že: je vyhlášen krizový stav pro celé území státu, nebo pro jeho část, patřící do působnosti orgánu krizového řízení; je vyhlášen stav nebezpečí pro celé území patřící do působnosti orgánu krizového řízení nebo pro jeho část; jej použije ke koordinaci záchranných a likvidačních prací; je k tomu vyzván Ministerstvem vnitra při ústřední koordinaci záchranných a likvidačních prací nebo jde o úkol prováděný při cvičení. Krizový štáb kraje nebo určené obce je svoláván operativně, zejména k projednání zásadních záležitostí týkajících se řešení krizové situace a přijetí krizových opatření spojených s nezbytným omezením základních práv a svobod. Krizový štáb kraje posuzuje přiměřenost krizových opatření v určených obcích a navrhuje jejich pozastavení, změnu nebo zrušení. V případě závažných nedostatků v době krizového stavu doporučuje převedení plnění úkolů starosty na zmocněnce. Stálá pracovní skupina krizového štábu, která při řešení krizové situace nebo při koordinaci záchranných a likvidačních prací jedná nepřetržitě: analyzuje vývoj krizové situace nebo mimořádné události a dokumentuje postup řešení; podává vedoucímu krizového štábu návrh na způsob řešení, postup při ochraně obyvatelstva a na vyhlášení, změnu nebo odvolání krizového stavu, využívá při tom zejména havarijní plán, vnější havarijní plány a krizový plán; soustřeďuje informace o stavu sil a prostředků, vede celkový přehled jejich nasazení a rozpracovává návrhy jejich využití; organizuje spojení s krizovými štáby určených obcí, krajů a krizovým štábem Ministerstva vnitra; zabezpečuje informování veřejnosti o přijatých opatřeních a postupu řešení krizové situace nebo mimořádné události; připravuje technickou a informační podporu nasazeným silám a prostředkům, vede evidenci finančních výdajů a nákladů na opatření při krizové situaci nebo mimořádné události; organizuje ochranu obyvatel postiženého území včetně zajištění zásobování a humanitární pomoci a zabezpečuje ukládání a využívání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci a povinnosti poskytovat věcné prostředky.

2. Složení krizového štábu kraje a určené obce
Členy krizového štábu kraje a určené obce jsou členové příslušné bezpečnostní rady a členové stálé pracovní skupiny krizového štábu. Členy stálé pracovní skupiny krizového štábu jsou tajemník krizového štábu, pracovníci krajského úřadu nebo obecního úřadu určené obce a odborníci s ohledem na druh řešené mimořádné události nebo krizové situace. Vedoucí krizového štábu rozhodne podle druhu mimořádné události nebo krizové situace o uvedení pracovní skupiny nebo její části do pohotovosti a o povolání specialistů. Tajemníkem krizového štábu je tajemník příslušné bezpečnostní rady.

Vymezení pojmů (definice, terminologie)

Bezpečnost je stav, při kterém vznik újmy má přijatelnou pravděpodobnost.

Chráněné zájmy v ČR jsou životy a zdraví lidí, majetek, životní prostředí a existence státu.

Integrovaným záchranným systémem (IZS) se rozumí koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací.

Havarijní plán (HP) se zpracovává pro řešení mimořádných událostí, které vyžadují vyhlášení třetího nebo zvláštního stupně poplachu, je přílohou Krizového plánu. Skládá se z informační části (charakteristika kraje, jednotlivé druhy mimořádných událostí (MU) s uvedením možných následků a způsobů jejich eliminace), operativní části (síly a prostředky pro záchranné a likvidační práce, vyrozumění složek IZS a varování obyvatelstva o MU) a tyto druhy plánů konkrétních činností:

• Plán vyrozumění obsahuje způsob předání prvotní informace o mimořádné události apod.
• Traumatologický plán obsahuje způsob zabezpečení zdravotnických opatření postiženým osobám atd.
• Plán varování obyvatelstva obsahuje způsob varování obyvatelstva o možném nebezpečí apod.
• Plán ukrytí obyvatelstva obsahuje zásady zabezpečení ukrytí apod.
• Plán individuální ochrany obyvatelstva obsahuje prostředky individuální ochrany, systém jejich výdeje apod.
• Plán evakuace obyvatelstva uvádí zásady provádění evakuace atd.
• Plán nouzového přežití obyvatelstva obsahuje nouzové ubytování, zásobování základními potravinami, pitnou vodou, dodávky energií apod.
• Povodňový plán je dokument, který obsahuje způsob zajištění včasných a spolehlivých informací o vývoji povodně, možnosti ovlivnění odtokového režimu, organizaci a přípravu zabezpečovacích prací; dále obsahuje způsob zajištění včasné aktivizace povodňových orgánů atd.
• Plán ochrany území pod vybranými vodními díly před zvláštními povodněmi obsahuje kategorie vodních děl, rozsah a účinek zvláštní povodně na území pod vodními díly atd.
• Plán mimořádných veterinárních opatření obsahuje přehled připravených mimořádných veterinárních opatření, způsob jejich provádění apod.
• Plán veřejného pořádku a bezpečnosti obsahuje způsob jeho zabezpečení atd.
• Plán ochrany kulturních památek obsahuje přehled kulturních památek, způsob zabezpečení jejich ochrany před účinky havárií apod.
• Plán hygienických a protiepidemických opatření obsahuje přehled připravených hygienicko epidemiologických opatření, způsob jejich provádění atd.
• Plán komunikace s veřejností a sdělovacími prostředky obsahuje přehled spojení na sdělovací prostředky, texty nebo nahrávky televizních a rozhlasových varovných relací apod.

Hrozba od daného útoku (teroristického nebo vojenského) je skutečnost, že vznikne nebo může s určitou pravděpodobností vzniknout událost nebo soubor událostí, lišících se od předpokládaného stavu či vývoje chráněných zájmů ČR z hlediska jejich celistvosti a funkce. Je určená schopností útočníka, zranitelností chráněných zájmů ČR (lidí, objektů, majetku, životního prostředí, společnosti, státu) a úmyslem útočníka.

Krizová opatření se provádí za účelem přípravy na krizové situace a při jejich řešení, ke zmírnění nebo odstranění následků.

Krizová připravenost je připravenost organizace k řešení vlastních krizových situací a k podílu na řešení krizových situací v okolí.

Krizové plánování je ucelený soubor opatření pro manažery k zvládnutí krizových situací a k minimalizaci jejich zdrojů.

Krizovou situací je mimořádná událost, při níž je vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen "krizové stavy").

Krizové řízení je souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením krizové situace.

Krizový plán (KP) je souhrn krizových opatření a postupů k řešení krizových situací. Základní část obsahuje vymezení působnosti, odpovědnosti a úkolů správních úřadů a jiných státních orgánů a orgánů samosprávy, jimž zákon ukládá povinnost zpracovat KP, charakteristiku organizace krizového řízení, výčet a hodnocení možných krizových rizik, jejich dopad na území a činnost orgánů a organizačních složek státu. Přílohovou část KP tvoří přehled sil a prostředků k eliminaci krizových situací, katalog krizových opatření, typové plány a potřebné operační plány. Jedná se především o tyto plány:

• Havarijní plán,
• Plán nezbytných dodávek,
• Plán hospodářské mobilizace,
• Plán akceschopnosti zpracovatele KP, který stanoví postupy a termíny zabezpečení připravenosti k plnění úkolů při krizových situacích,
• Plány spojení, materiálně technického a zdravotnického zabezpečení a topografické mapy s vyznačením rizik a řešením ohrožení.

Krizový štáb je pomocný orgán vytvořený k řešení vzniklých krizových situací, likvidací následků.

Likvidační práce jsou činnosti k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí.

Mimořádná událost je škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.

Monitoring je zvláštní technologický způsob pozorování, sloužící k opatření informací potřebných pro rozhodnutí o určitém záměru anebo k vydání výstrahy či předpovědi.

Nebezpečí je stav, který vede nebo může vést k újmě na chráněných zájmech.

Nouzová situace je situace, kterou vyvolá vznik pohromy.

Obnova je soubor opatření na nastartování rozvoje

Ohrožení daným jevem je velikost jevu nebo velikost jeho dopadu, který lze v daném místě za specifický časový interval očekávat s pravděpodobností rovnou stanovené hodnotě.

Ochrana je soubor opatření pro zachování a rozvoj chráněných zájmů. Je založena na principu předběžné opatrnosti.

Ochrana obyvatelstva je plnění úkolů civilní ochrany, zejména varování, evakuace, ukrytí a nouzové přežití obyvatelstva a další opatření k zabezpečení ochrany jeho života, zdraví a majetku.

Opatření je nástroj k odvrácení a ke zmírnění dopadů pohromy v prostoru a čase, (vede k odvrácení, zmírnění či likvidaci nouzové situace) nebo k zajištění a nebo k zajištění obnovy a rozvoje chráněných zájmů ČR

Operační a informační střediska IZS (GŘ HZS a HZS krajů) jsou stálými orgány pro koordinaci složek IZS. Přijímají a vyhodnocují informace o mimořádných událostech, zprostředkovávají organizaci plnění úkolů ukládaných velitelem zásahu, plní úkoly uložené orgány oprávněnými koordinovat záchranné a likvidační práce, zabezpečují v případě potřeby vyrozumění základních i ostatních složek IZS a vyrozumění státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků podle dokumentace IZS, povolávají a nasazují síly a prostředky HZS a jednotek PO, dalších složek IZS podle Poplachového plánu IZS nebo podle požadavků velitele zásahu; dále vyžadují a organizují pomoc, osobní a věcnou pomoc podle požadavků velitele zásahu a provádějí při nebezpečí z prodlení varování obyvatelstva na ohroženém území.

Osobní pomocí je činnost nebo služba při provádění záchranných a likvidačních prací a při cvičení na výzvu velitele zásahu, hejtmana kraje nebo starosty obce; osobní pomocí se rozumí i pomoc poskytnutá dobrovolně bez výzvy, ale se souhlasem nebo s vědomím velitele zásahu, hejtmana kraje nebo starosty obce.

Plánování je výběr úkolů, cílů a činností potřebných pro jejich dosažení.

Pohroma (porucha, nehoda, havárie, kalamita, katastrofa) je jev, který je důležitý z hlediska bezpečnosti chráněných zájmů ČR (osob, majetku, životního prostředí, společnosti, státu) a který může vést k nepřístupnému dopadu na chráněné zájmy ČR (lidi, majetek, životní prostředí, společnost, stát)

Pracovní povinnost je povinnost fyzických osob vykonávat po nezbytně nutnou dobu určené práce, které jsou nutné pro řešení krizové situace a které jsou tyto osoby povinny konat v místě určeném orgánem krizového řízení, a podle potřeb pro řešení krizové situace i nad rámec pracovní doby stanovené v pracovněprávních předpisech.

Pracovní výpomocí je povinnost fyzických osob vykonávat jednorázové a mimořádné úkoly nezbytné pro řešení krizové situace, které jsou povinny konat v místě určeném orgánem krizového řízení, a podle potřeb pro řešení krizové situace i nad rámec pracovní doby stanovené v pracovněprávních předpisech.

Riziko od daného jevu je skutečnost, že vznikne nebo může vzniknout událost nebo soubor událostí, lišících se od předpokládaného stavu či vývoje chráněných zájmů ČR z hlediska jejich celistvosti a funkce. Je určeno ohrožením od daného jevu a zranitelností chráněných zájmů ČR (lidí, objektů, majetku, životního prostředí, společnosti, státu). Je místně specifické.

Složky IZS se člení na základní a ostatní. Základními složkami IZS jsou Hasičský záchranný sbor České republiky, jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany, zdravotnická záchranná služba a Policie České republiky. Ostatními složkami IZS jsou vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil, ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory, ostatní záchranné sbory, orgány ochrany veřejného zdraví, havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, zařízení civilní ochrany, neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím; v době krizových stavů se jimi stávají také odborná zdravotnická zařízení na úrovni fakultních nemocnic pro poskytování specializované péče obyvatelstvu.

Škoda je újma na majetku, zdraví, životním prostředí a lidské společnosti.

Věcná pomoc je poskytnutí věcných prostředků při provádění záchranných a likvidačních prací a při cvičení na výzvu velitele zásahu, hejtmana kraje nebo starosty obce; věcnou pomocí se rozumí i pomoc poskytnutá dobrovolně bez výzvy, ale se souhlasem nebo s vědomím velitele zásahu, hejtmana kraje nebo starosty obce.

Věcnými prostředky jsou movité a nemovité věci ve vlastnictví státu, územních samosprávných celků a právnických a fyzických osob nebo jimi poskytované služby, které lze využít při řešení krizových situací.

Záchranné práce jsou činnosti prováděné k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení rizik vzniklých mimořádnou událostí, zejména ve vztahu k ohrožení života, zdraví, majetku nebo životního prostředí a vedoucí k přerušení jejich příčin.

Zařízení civilní ochrany bez právní subjektivity jsou součásti právnické osoby nebo obce určené k ochraně obyvatelstva; tvoří je zaměstnanci nebo jiné osoby na základě dohody a věcné prostředky.

Zranitelnost je náchylnost ke vzniku škody.

Zvláštní skutečnost je informace v oblasti krizového řízení, které by v případě zneužití mohly vést k ohrožení života, zdraví, majetku, životního prostředí nebo podnikatelských zájmů.

Úkryty nad 1000 ukrývaných