Několik slov o Integrovaném záchranném systému v ČR

Hasičské služby na území naší republiky prošly již od 14.století mnoha peripetiemi vývoje, například v Praze se od původní služby metařů změnili na hasiče a později v požárníky a ti zase v současné hasiče - záchranáře. Bezpečnostní služby se měnily také, ponocní a obecní policajti dali základ strážníkům a policii podobně jako měla zdravotní služba základ v lazebnících, kteří už nenajdou místo za řadou lékařů a profesionálních zdravotníků. A vždycky, když bylo při nějakém neštěstí potřeba pomoci dalších odborníků, volali se kováři, zámečníci, rybnikáři či jiní představitelé řemeslných cechů. U požáru se tedy již po staletí setkávali sousedé, z nichž ten uměl to a ten zas tohle a všichni dohromady udělali moc.

Již začátkem 90.let minulého století se při návratu k původnímu označení hasičů připojilo do názvu jejich Sboru slovo "záchranný", symbolizující jejich poslání. Se vzrůstajícím počtem obyvatel, rozvojem výstavby, dopravy a technologií včetně používání nových materiálů, rostly i počty havarijních událostí, které byly vlastně daní za pokrok. Jenže tato negativa měla ve svých účincích i nutné pozitivní důsledky. V první řadě vzrostla i síla a účinnost prevence, ať již proti požárům, předcházení dopravním nehodám nebo zpřísnění technologické kázně. Samozřejmě, že vznikaly i nové postupy pro likvidaci havarijních stavů a jejich následků ve všech zúčastňujících se oblastech. Především bylo třeba získat kvalitní informační toky, které co nejrychleji vyrozumí potřebné složky k rychlému zásahu a rozvoj počítačové techniky zejména jejího kvalitativního růstu formou mobilních spojovacích prostředků a internetu. To, že na operačních střediscích hasičů, policistů a zdravotní záchranné služby jsou vzájemně propojené telefonní linky, bude zakrátko patřit k zastaralým přístrojům, nahrazeným společnými terminály.

Na přelomu 20. a 21.století byla v České republice realizována myšlenka soustředit (= integrovat) zmíněné služby do jednotného celku, který by v duchu jednotného postupu působil při likvidacích neštěstí, ať při požárech, povodních, dopravních nehodách, provozních haváriích či přírodních katastrofách. Myšlenka byla realizována vznikem Integrovaného záchranného systému. Protože to nebylo možné realizovat jednoduchým nařízením a instituce tohoto systému se dotýkala řady bezpečnostních a záchranných složek, bylo nezbytné vytvořit pro ni právní podklad. Den 9.srpna 2000 lze označit za vskutku historické datum, protože tehdy vyšlo ve Sbírce zákonů celkem pět nových předpisů, označovaných někdy jako "balík bezpečnostních zákonů". Jedná se o tyto zákony:

Mluvíme-li o integraci záchranného systému, je pochopitelně nejvýznamnější zákon č.239/2000 Sb. Ten IZS vymezuje, stanovuje jeho složky a jejich působnost, stanovuje také působnosti a pravomoci státních orgánů a územně správních celků. V další části zákon určuje práva a povinnosti právnických i fyzických osob již při přípravě na mimořádné události a zvláště při záchranných a likvidačních pracích a nově při ochraně obyvatelstva v různých stádiích stavů nebezpečí, při nouzových stavech a předjímá takové povinnosti pro stavy ohrožení státu nebo stavu válečného.

IZS teprve realizací zákona dostal právní rámec koordinovaného postupu jako instituce, která - jak bylo v úvodu zmíněno - se vyvíjela vlastně po staletí až do moderní podoby. Při každém výjezdu hasičů "vyjede" současně s hasičskými vozy také informace o té které události na operační středisko příslušného policejního orgánu. Podle potřeby a vývoje na místě události jsou přivolávány další součinnostní složky - zdravotní záchrannou službou zpravidla počínaje, přes plynaře, elektrikáře či vodaře až k orgánům statiků a veterinární odchytovou službou konče. Integrovaný systém tvoří základní a ostatní složky. Základními složkami jsou:

Ostatními složkami IZS jsou vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil Armády ČR a ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory,ostatní záchranné sbory (např. hasičské sbory podniků), orgány veřejné ochrany zdraví, havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, zařízení civilní ochrany, neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít záchranným a likvidačním pracím.

Ostatní složky IZS poskytují služby na vyžádání, zatímco základní složky zajišťují nepřetržitou pohotovost pro příjem zprávy o vzniku mimořádné události, její vyhodnocení a neodkladný zásah v místě události.

Zákon rovněž definuje stálé orgány pro koordinaci složek IZS. V souvislosti s poskytovanou garancí systému to jsou operační střediska hasičských záchranných sborů krajů a hlavního města Prahy a operačního a informačního střediska generálního ředitelství HZS ČR. Jako nedílnou součást informačního systému jsou v ČR budována telefonní centra tísňového volání "112", jako integrovaná pracoviště pro příjem ohlášení všech havarijních stavů a mimořádných událostí. Tato integrovaná pracoviště po příjmu zprávy jí předávají příslušné odborné složce IZS . Nesporná výhoda tohoto systému je možnost jednoznačné volby čísla tísňové linky, která potřebnou službu alarmuje během několika vteřin. Operátoři této služby jsou jazykově vybaveni pro komunikaci v angličtině, němčině a ruštině. Za čtvrt roku provozu pražské centrály "112" bylo zaznamenáno na 4 tisíce volání ze širokého spektra událostí - počínaje zdravotními problémy, přes podezřelé chování osob a zjištěnou trestní činnost až k tradičním požárům.

Jestliže zákon č.239/2000 Sb. o IZS pojednává především o organizování činnosti záchranářských složek, je následující krizový zákon č.240/2000 Sb. zaměřen na souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů, zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností v souvislosti s přímým řešením dané krizové situace.

Neodmyslitelnou součástí řešení krizových situací musí být hospodářská opatření pro krizové stavy, které řeší zákon 241/2000 Sb. Určuje, že takovými opatřeními se rozumí organizační, materiální nebo finanční opatření přijímaná příslušným správním úřadem v krizových stavech. Tato opatření se přijímají za účelem zabezpečení nezbytné dodávky výrobků, prací a služeb v přímé souvislosti s řešením krizového stavu. Za krizové stavy se považují:

Tento zákon upravuje přípravu hospodářských opatření pro krizové stavy včetně přijetí hospodářských opatření po vyhlášení některého z krizových stavů a samozřejmě stanoví i pravomoci vlády resp.správních úřadů při přípravě a přijetí příslušných opatření jakož i práva a povinnosti právnických a fyzických osob pro tyto situace.

S uvedenými předpisy pak souvisejí předpisy další, zejména havarijní zákon, zákon o chemických látkách a výrobcích včetně souvisejících vyhlášek a nařízení k vypracování havarijních plánů objektů, podniků či obcí nebo předpisů o nebezpečných látkách a nakládání s nimi. V takových předpisech jsou stanovena opatření k součinnosti se složkami integrovaného záchranného systému a lze mít za to, že tím je okruh bezpečnostních předpisů uzavřen.

Hasiči se z metařů stali garanty záchranného systému, obecní strážníci pak policejními strážci pořádku i v krizových situacích a místo lazebníků jsou specializovaní lékaři v první linii havarijních událostí. Tak všichni slouží, pochopitelně při pomoci dalších příslušných odborníků, k ochraně životů a zdraví osob a zvířat, majetku a životního prostředí, neboť tak je definováno základní poslání příslušníků Hasičského záchranného sboru ČR i ostatních záchranářů.

Zpracoval: pplk.Václav Hladík, Hasičský záchranný sbor hl.m.Prahy - Praha 25.2.2003