Evropská harmonizace požární bezpečnosti hotelů

Úvod

V současné době v rámci společné legislativy Evropského společenství je možno konstatovat, že oblast požární ochrany není přímou součástí komunitárního práva v EU, což v tomto kontextu znamená, že každý člen tohoto společenství si zmíněnou oblast upravuje na svém - tzv. národním principu.

Na druhé straně je možno zdůraznit, že celá řada orgánů EU a nakonec i jednotlivé členské státy vyvíjejí účinnou snahu, aby v souladu s výše uvedeným, a tedy na základě principu subsidiarity, byla akceptována snaha o pokud možno jednotnou úroveň zabezpečení požární ochrany, která by měla mít jednoznačně positivní dopad na tzv. občana EU, a na podmínky života v EU.

Tato činnost se děje mimo jiné i prostřednictvím orgánů EU, Evropské komise a jejích generálních ředitelství; což tedy v praxi znamená zejména prostřednictvím aplikace tzv. sekundárního práva (cestou nařízení, směrnic, rozhodnutí, doporučení a stanovisek), jakož i v oblasti aplikace tzv. primárního práva (cestou rozličných mezinárodních dohod a protokolů). Důležitou činností v rámci EU je i oblast podpory normalizačního procesu, podpory standardizace a unifikace činností a výrobků prostřednictvím CEN, jakož i podpora činností nevládních organizací (NGOs´) a podpora rozličných projektů a dalších aktivit.

V oblasti požární bezpečnosti obecně hraje jednu z důležitých rolí i otázka požární bezpečnosti hotelů, resp. otázka harmonizace této požární bezpečnosti s cílem dosažení stejné či obdobné úrovně v jednotlivých členských státech EU.

Právní rámec úprava požární bezpečnosti hotelů v rámci EU

V rámci legislativy ES byly vydány a zveřejněny některé akty, které se dotýkají oblasti požární bezpečnosti hotelů. Jedná se např. o:

• Doporučení Rady ES č. 86/666/EHS z 22.12.1986 o požární bezpečnosti ve stávajících hotelech,
• Zprávu Stewarta Kidda, odborného konzultanta oboru minimalizace škod - Analýza implementace a účinnosti Doporučení Rady ES č. 86/666/EHS ze dne 1.10.2000,
• Zprávu EK (COM (2001) 348 final), týkající se aplikace Doporučení Rady ES č. 86/666/EHS ze dne 27.6.2001
• Základní Směrnici Rady ES 89/391/EEC týkající se zdraví a ochrany při práci zaměstnanců (a dalších vyskytujících se osob) a povinností zaměstnavatelů pro zajištění tohoto úkolu ze dne 29.6.1989
• Směrnici Rady ES 89/654/EEC, týkající se minimálních požadavků na pracovní prostředí z hlediska zdraví a ochrany při práci ze dne 30.11.1989
• Směrnici Rady ES 89/106/EEC týkající se chování a funkce všech materiálů používaných při výstavbě (včetně jejich funkce za požáru) ze dne 21. prosince 1989

Cílem legislativního procesu byla a je snaha o zabezpečení dostatečné úrovně kvality požární bezpečnosti v hotelech, jakož i stanovení podmínek a požadavků pro odbornou přípravu zaměstnanců.

Doporučení Rady ES č. 86/666/EHS o požární bezpečnosti ve stávajících hotelech

Doporučení bere v úvahu právo hostů a zaměstnanců hotelů na jejich ochranu proti požáru.
Předkládá zásady a požadavky, na jejímž základě by členské státy měly přijmout příslušná opatření.

Hlavní požadavky u stávajících hotelů
- snížit nebezpečí vzniku požáru,
- zabránit šíření plamenů a kouře,
- zabezpečit bezpečnou evakuaci osob a
- umožnit účinný a rychlý zásah požárních jednotek.

V Doporučení jsou uvedena opatření k dosažení těchto požadavků. Zahrnují:
- dosažitelnost a přístupnost únikových cest,
- konstrukční stabilitu budov (požární odolnost stavebních konstrukcí),
- nehořlavost použitých materiálů, zejména na zdech, podlahách, stropech a dalších dekoračních materiálů
- bezpečnou činnost technických zařízení a spotřebičů (elektrických, plynových, topení)
- instalaci a provozování příslušných zařízení (požárně bezpečnostních zařízení) pro evakuaci a včasné vyrozumění osob,
- bezpečnostní instrukce a evakuační plány objektu s vyznačením dosažitelnosti únikových cest,
- pohotovostní prostředky požární ochrany (hasicí přístroje, hydranty, atd.)
- školení a odborná příprava personálu (zaměstnanců).

Tyto opatření se týkají hotelů (nebo jím podobných zařízení) s kapacitou nejméně 20 hostů, pro menší hotely a zařízení jednotlivé členské státy stanoví podmínky v souladu s výše uvedeným takovým způsobem, aby byla garantována příslušná požární bezpečnost hostů. Dále bylo doporučeno, že jednotlivé členské státy upraví proces pravidelných kontrol hotelů a podobných zařízení a předloží informaci EK do 5 let o stavu implementace doporučení.

Zpráva Stewarta Kidda, odborného konzultanta oboru minimalizace škod - Analýza implementace a účinnosti Doporučení Rady ES č. 86/666/EHS

Autor se ve své zprávě zabývá analýzou stavu implementace a analýzou účinnosti Doporučení Rady ES č. 86/666/EHS (dále jen "Doporučení"), kdy je nucen konstatovat, že toto Doporučení nebylo příliš efektivní co se týče zavádění jednotných požadavků požární bezpečnosti v evropských hotelech.

Je konstatováno, že uvedené Doporučení se netýká malých hotelů a ubytovacích zařízení, kde však na druhou stranu bývá ubytována majorita hostů. Dále konstatuje snahu o získání relevantních údajů cestou dotazníku, kdy však zaslané údaje a jejich kvalita se velmi liší stát od státu. Nejvalidnější údaje se podařilo shromáždit z hodnocení UK tour operátorů, prováděnými nezávislými odborníky na požární bezpečnost. V průběhu tohoto vyhodnocení bylo provedeno sledování celkem 6000 ubytovacích kapacit, z čehož ve 129 případech byly provedeny ověřovací fyzické kontroly (UK, ESP, A, GR).
Mezi nedostatky byl mimo jiné vyspecifikován i nedostatečný přístup managementu hotelů k této problematice, jakož i nedostatečný výcvik hotelových zaměstnanců pro případ mimořádné události - požáru.

Obecně lze však konstatovat, že Doporučení nebylo vesměs akceptováno a mělo velmi malý dopad (téměř nulový) na zajištění minimální úrovně požární bezpečnosti v hotelech.

V závěrech této zprávy je mimo jiné konstatováno, že EK by měla vydat novou Směrnici (oproti stávajícímu Doporučení), určující minimální úroveň zabezpečení PO v hotelech a ubytovacích zařízeních všech typů, a dály že by měl byl určen standardizovaný systém pokut v jednotlivých členských státech za nedodržení této směrnice. Zároveň by směrnice měla jednoznačně specifikovat požadavky na management, výcvik a odbornou přípravu zaměstnanců, a dostupnost potřebných informací pro hotelové hosty v souladu s Doporučením.

Zprávu EK (COM (2001) 348 final), týkající se aplikace Doporučení Rady ES č. 86/666/EHS

V roce 2001 vydala EK zprávu, týkající se aplikace Doporučení. V této zprávě je konstatováno, že bohužel některé členské státy nemají žádnou legislativní úpravu, týkající se zajištění požární bezpečnosti hotelů; u těch států kde požadovaná právní úprava existuje, je mnohdy možný různorodý výklad jednotlivých požadavků požární bezpečnosti. Vzhledem k rozvíjejícímu se cestovnímu ruchu a počtu turistů v jednotlivých zemích, tento stav vyvolává potřebu jasné úpravy, týkající se požární bezpečnosti, což je v souladu s usnesením Evropského Parlamentu, který již v květnu 1994 navrhoval vzhledem k nedostatečné akceptaci Doporučení ze strany členských států, úpravu požární bezpečnosti v hotelech v rámci EU cestou Směrnice.

Závěry uvedené v této zprávě lze shrnout následovně:
· je nezbytné dát do souladu národní předpisy v oblasti požární bezpečnosti hotelů s Doporučením, neboť lze konstatovat, že toto je provedeno pouze částečně;
· je konstatováno, že Doporučení přes snahy některých členských států není plně akceptováno ze strany vlastníků a provozovatelů hotelů, což má za následek přetrvávající míru rizika, i když v této oblasti je doporučení dostatečné;
· EK pokládá za užitečné, aby místo striktní úpravy v této oblasti byla preferována snaha o nalezení flexibilního přístupu jednotlivých členských zemí, což by mělo za následek respektování Doporučení; v této souvislosti EK bude podporovat veškeré iniciativy, týkající se požární bezpečnosti hotelů a zejména vzájemnou diskuzi států EU se snahou o:
- přijetí nového doporučení, které by mělo být více podrobné, v návaznosti na konkrétní předpisy v oblasti požární bezpečnosti hotelů a v souvislosti se zkušenostmi s nedostatečnou aplikací původního Doporučení,
- smysluplnost zvyšování kontroly a dohledu nad požární bezpečností v hotelech všech kategorií a druhů,
- aktualizaci a vylepšování technických předpisů s ohledem na skutečnost, že Doporučení bylo přijato před 15 lety,
- stanovení podmínek ve vztahu k rozdílným typům ubytování,
- seznámení se a šíření nových zkušeností v oblasti řízení a kontroly požární bezpečnosti.

Základní Směrnice Rady ES 89/391/EEC týkající se zdraví a ochrany při práci zaměstnanců (a dalších vyskytujících se osob) a povinností zaměstnavatelů pro zajištění tohoto úkolu

Tato základní Směrnice Rady ES, definuje základní podmínky osob (zaměstnavatelů a zaměstnanců) pro ochranu životů a zdraví při práci, jakož i základní podmínky zajištění bezpečnosti zaměstnanců.

V článku 5 této Směrnice je však také stanoveno, že zaměstnavatelé musí rovněž při zajištění těchto podmínek vzít v úvahu i další přítomné osoby (což lze jednoznačně v případě hotelů vztáhnout i na hotelové hosty).

Směrnice Rady ES 89/654/EEC, týkající se minimálních požadavků na pracovní prostředí z hlediska zdraví a ochrany při práci

Směrnice Rady č. 89/654/EES z 30. listopadu 1989 stanoví minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovištích, kdy opět hotely jsou stejně jako ostatní pracoviště podrobeny opatřením vyplývajícím z dotčených předpisů (ustanovení se týkají navrhování, údržby, značení, přístupnosti, provedení dveří (směr otevírání), přítomnosti překážek, počtu únikových schodišť, max. vzdálenosti dosažení kteréhokoliv schodiště, max. délek "slepých" ramen, atd.).

V obou výše uvedených předpisech je definována tzv. "odpovědná osoba" z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, která v případě požáru v hotelu je zodpovědná za provedení neodkladných opatření ve vztahu k hostům i zaměstnancům.

Směrnice Rady ES 89/106/EEC, týkající se chování a funkce všech materiálů používaných při výstavbě (včetně jejich funkce za požáru)

Směrnice Rady ES č. 89/106/EHS ze dne 21. prosince 1989, týkající se mimo jiné chování a funkce všech materiálů používaných při výstavbě, včetně stanovení jednotlivých kategorií požární odolnosti, resp. zatřídění materiálů do jednotlivých skupin hořlavostí a jejich chování při požáru. Toto se samozřejmě dotýká i hotelů.

Po členských státech v souvislosti s výše uvedenými směrnicemi je požadována harmonizace jejich národní legislativy s předpisy EU mimo jiné v těchto základních požadavcích požární bezpečnosti:
- umožnit bezpečnou evakuaci, popř. záchranu osob,
- umožnit účinný zásah požárních jednotek,
- zajistit požadovanou odolnost nosných konstrukcí,
- omezit vznik a šíření požáru a zplodin hoření uvnitř objektu,
- zabránit šíření požáru mimo objekt.

FEU projekt - "SAFEHOTEL"

Federace Asociací Hasičských Důstojníků EU, jejímž řádným členem je od roku 1996 i Česká asociace hasičských důstojníků si je vědoma závažnosti problematiky, týkající se požární bezpečnosti hotelů v Evropě.

FEU konstatovala, že v návaznosti na zprávu EK, týkající se zavedení a účinnosti Doporučení Rady ES č. 86/666/EHS z roku 1986 ve stávajících hotelech, toto opatření nepřineslo žádoucí efekt.

Stávající situace, kdy fakticky nedošlo k realizaci Doporučení, a kdy se tedy nepodařilo naplnit vizi stanovení minimálních podmínek zabezpečení požární bezpečnosti hotelů, což samozřejmě má i nadále za následek ztráty na životech zdraví lidí, jakož i ztráty na majetku (viz Příloha č.1 - Statistika požárů v hotelech v ČR), vedla ke zpracování a předložení projektu s názvem "SAFEHOTEL" - Interaktivní odborná příprava hotelových zaměstnanců, který byl akceptován EK.

Délka tohoto projektu je stanovena na 30 měsíců a celkem 15 partnerů projektů a 5 členů skupiny poradců se rekrutuje z 10 států Evropy (A, CZ, D, ESP, GR, IE, IT, N, SL, UK) z řad národních hasičských asociací, hasičských sborů, tour operátorů, asociací hotelů a univerzit.

Projekt mimo jiné vychází z premisy, že v oblasti výcviku a odborné přípravy hotelového personálu je situace nedostatečná. Je zřejmé, že samotný koncept požární bezpečnosti a zejména zvyšování úrovně této bezpečnosti je nedostatečně aplikováno v praxi, čemuž do jisté míry odpovídá i úroveň informovanosti a připravenosti hotelových zaměstnanců - mimo jiné také díky určité sezónnosti jejich práce a poměrně velké fluktuaci.

V této oblasti se tedy jeví mnohdy nemožné využívat standardních metod výcviku - vysíláním hotelového personálů do specializovaných kurzů odborné přípravy, neboť výsledek je vysoce neefektivní. V této situaci je možno jako jednu z metod efektivnější přípravy, využít cesty interaktivního výcviku pomocí CD resp. internetu, kdy tento druh odborné přípravy může splnit svoji úlohu a zároveň je mnohem cenově dostupnější, samozřejmě při zachování specifiky a znalostí místních podmínek a dostatečné odbornosti.

V této souvislosti, při zavedení systému integrované zkoušky a certifikátu, je předpoklad, že majitelé či provozovatelé hotelů budou schopni zabezpečit dostatečnou odbornou přípravu zaměstnanců a rovněž budou do jisté míry vedeni k realizaci opatření daných Doporučením Rady ES.

Nedílnou součástí tohoto systému by se mělo stát rozšíření strategie pro vyhodnocování hotelů z hlediska zabezpečení požární ochrany (obdobně jako dnes vyhodnocování hotelů z hlediska kvality cestou přidělení "hvězdiček"), což by mělo jednoznačný dopad na zákazníka - hotelového hosta, jakož i na majitele (provozovatele) hotelu.

Praktické ověření projektu (systému odborné přípravy, kvality zabezpečení požární ochrany) bude provedeno v hotelech na Tenerife, na Kanárských ostrovech.

Cíle projektu, kdy zaměstnanci využijí závěrečný produkt projektu, by se měly projevit:

• ve znalosti konceptu požární bezpečnosti hotelu, zahrnujícím základní předpisy a organizační opatření pro případ mimořádné události;
• ve znalosti požárně bezpečnostní situace v konkrétním hotelu (požárně bezp.zařízení, požární bezp. stavby - hotelu, atd.) a ve vysvětlení konkrétních funkcí jednotlivých prvků systému;
• ve výuce správných návyků a činností ,souvisejících s denní prací zaměstnanců a majících dopad pro předcházení požárům;
• v zaujetí jednoznačného chování a v provedení správných opatření v případě požáru, s cílem minimalizovat následky na zdraví a životech lidí a škody na majetku

Výsledky tohoto projektu by měly být využitelné pro hotely, správní úřady. tour operátory jakož i samotné hosty, kteří pod garancí EU a jejich orgánů by měli důvěřovat vyššímu požárnímu zabezpečení těch hotelů a ubytovacích zařízení, které produkty projektu využijí, resp.je budou aplikovat.

Příloha č.1 - Statistika požárů hotelech (motelech, pensionech) v ČR
v letech 1993-2002 (zdroj GŘ HZS ČR - ing. Vl.Vonásek)

1.základní údaje

Velkých požárů (se škodou 0,5 mil.Kč a vyšší)celkově vzniklo 38 a jednalo se o následující požáry a jejich příčiny:

1993
Hotel Market "Česká Sibiř" Miličín, okr.Benešov - 2,1 mil.Kč, spáry v komíně
Hotel Phoenix v Loučné, okr.Chomutov - 5,0 mil.Kč, nedbalost

1994
Pension Heirov v Přední Výtoni, okr.Český Krumlov - 3,0 mil.Kč, neobjasněna
Pension Holstein Svatý Petr, okr.Hradec Králové - 2,0 mil.Kč, nedbalost při lepení krytiny Alkaprenem

1995
Interhotel Olympik v Praze 8 - 35,0 mil.Kč, nedbalost s následným vznícením textilií odložených na chladničce

1996
Hotel Peron ve Zruči n.S., okr.Kutná Hora - 6,5 mil.Kč, úmyslné zapálení
Hotel Atlantik v Mariánských Lázních, okr.Cheb - 1,5 mil.Kč, elektrický přechodový odpor v kabelech pro stropní osvětlení
Grandhotel Pupp, a.s. v Karlových Varech - 0,5 mil.Kč, nebalost při kouření

1997
Lesní pension Žandov v Ústí nad Labem - Chlumci - 5,0 mil.Kč, nedbalost při svařování plamenem
Pension v Pržně, okr.F.Místek - 1,0 mil.Kč, zanedbání bezpečnostních předpisů

1998
Motorest v Rozvadově, okr.Tachov - 6,0 mil.Kč, úmyslné zapálení
Hotel Nebozízek v Peci p.Sněžkou, okr.Trutnov - 4,5 mil.Kč, v šetření
Hotel Max v Odrách (vinárna, herna, pokoje), okr.Nový Jičín - 2,0 mil.Kč, v šetření

1999
Lázeňský dům ve Fr.Lázních, okr.Cheb - 5,0 mil.Kč, v šetření
Hotel Bílý dům v Tachově - 1,2 mil.Kč, úmysl
Hotel Labe v Teplicích - 1,0 mil.Kč, vznícení matrace od nedopalku
Hotel Evropa v Bílině, okr.Teplice - 2,0 mil.Kč, úmysl
Hotel TRIO Košík v Praze - 3,5 mil.Kč, nedbalost při svařování
Hotel Čihák v Senohrabech, okr.Praha východ - 1,5 mil.Kč, úmysl
Hotel Game v Klenčí p.Čerch., okr.Domažlice - 4,5 mil.Kč, závada komínového tělesa
Hotel Výhledy v Klenčí p.Čerch., okr.Domažlice - 1,5 mil.Kč, úmysl
Hotel Ondráš, okr.F.Místek - 2,5 mil.Kč, neobjasněna
Komplex Slezská Harta - 3 požáry v celkové škodě 56,0 mil.Kč, úmysl
Motel Koliba Staré Město, okr.Bruntál - 8,0 mil.Kč, v šetření

2000
Hotel Hubertus, Karlova Studánka, okr.Bruntál - 8,0mil.Kč, neobjasněna
Penzion chata Na Souši, okr.Jablonec nad Nisou - 0,8 mil.Kč, závada akumulačních kamen
Penzion Vesna,Bramberk, okr.Jablonec nad Nisou - 0,5mil.Kč,závada elektrokotelny
Lesní zámeček Loučná, okr.Chomutov - 0,5 mil.Kč, nedbalost
Penzion na Sokolovsku - 1,5mil.Kč, úmysl
Motel Čistá, okr.Rakovník - 2,0 mil.Kč, úmysl

2001
Hotel BENE v Nymburku - 0,95 mil.Kč, nedbalost při svařování lepenky na střeše
Hotel Koráb Klubu českých turistů v Kdyni, okr.Domažlice - 0,5 mil.Kč, přechodový odpor v rozbočné krabici
Motel Evropa v Bílině, okr.Teplice - 2,0 mil.Kč, úmyslné zapálení
Hotel Hubert, Karlova Studánka, okr.Bruntál - 1,5 mil.Kč, úmyslné zapálení
Hotel Morava, Vrbno p.Pradědem, okr.Bruntál - 0,5 mil.Kč, v šetření

2002
Pension Magda v Babylóně, okr.Domažlice, škoda - 3 mil. Kč, úmyslné zapálení

V uvedených 10 letech byla registrována:
1. EPS - 18x instalována mimo prostor vzniku požáru
5x nesplnila úkol
- nefungovala
11x splnila úkol
- přístroje nebyly použity

2. Detekce plynů a par hořl.kapalin
2x instalována mimo prostor vzniku požáru
- nefungovala
1x splnila úkol

3. SHZ 2x instalována mimo prostor vzniku požáru
- nefungovala
- nesplnila úkol
- splnila úkol
1x přístroje nebyly použity

Negativní jevy 1993-2002 celkem:
1.nedostatky v organizaci PO - 9x

2.neúčinný zásah před příjezdem jednotky PO - 60x (nejčastěji pozdní zpozorování, snaha zdolat požár bez vyhlášení poplachu, nedostatek požárního vybavení, nepřipravenost lidí k hasebním pracem)

2.Převládající druh vlastnictví

3.Nejčastější prostor budovy, kde požár vznikl

V prostorech vzniku převažují půdy, střechy a komínová tělesa ve skupině ostatní prostory a obytné místnosti, kuchyně, toalety ve skupině bydlení, kanceláře, služby. Ve skupině shromažďovacích prostorů převažují restaurace, taneční sály a veřejné prostory.

4.Příčiny vzniku - počet požárů

Nedbalost dospělých se na celkovém počtu požárů podílí téměř 40 %. Požáry vzniklé od technických zařízení jsou rozvedeny v dalších tabulkách. Požáry úmyslně založené překračují procentně o více než polovinu celostátní průměr z celkové struktury příčin (7%).

5.Druhy iniciátorů - počet požárů

6.Iniciace zařízením - počet požárů

Nejčastější konkrétní zařízení:

U el.spotřebičů se jednalo hlavně o závady fritovacích nádob včetně závady termostatu smažící pánve, mikrovlnné trouby, el.zkrat barevných TV přijímačů, závady teplometů, přenosných spirálových vařičů, průtokových ohřívačů, myčky nádobí, mrazničky, zářivky, topidla. Objevily se také požáry způsobené zkratem v neonové reklamě na budově, závady zářivkového tělesa, závadou průmyslové sušky prádla, žhnutí textilu válce a následně mandlovaného prádla, zkratem v programátoru pračky, elektrická saunová kamna typ SK 9, vznícení odpadů ve vzduchotechnice, vznícení odložených textilií na el.spotřebič (aku topidlo, vysoušeč vlasů).Zaznamenána je i závada v tel.ústředně.

U plynových spotřebičů šlo o topeniště kotlů a vznícení sazí, autogenní soupravy, průtokové ohřívače, plynový gril EMMEPI E/FT 4RLC.