| HZS hl.m.Prahy - cvičení ... |
|
Ve dnech 11.a 14. května proběhlo v lokalitě Malá Amerika součinnostní cvičení lezeckých a potápěčských skupin. Účelem výcviku byla simulace ponoru v nepřístupné vodní lokalitě, kde se zajišťovalo spuštění a vytažení potápěčů a záchrana zraněné osoby pomocí lanové techniky a následný podvodní průzkum lomu.
Když lezecká skupina zajišťovala bezpečný pohyb na vysokém skalním masivu, potápěčská sekce se plně ustrojovala na průzkum a vyhledávání pod vodní hladinou, včetně lezeckého celotělového postroje a ochranné přilby.
Samotné spuštění bylo provedeno přes překlopný rám. Při slanění potápěčů se ukázal malý problém v komunikaci, protože ze shora nebylo vidět na vodní hladinu, kam se potápěči spouštěli a navíc nemohli mít s sebou radiostanici. To se operativně odstranilo (tzv. " půlmanem ") lezcem jenž zajišťoval na poloviční vzdálenosti trasy, jak komunikaci mezi lezeckou a potápěčskou skupinou, tak i chránil lana proti prodření o ostré hrany skály. Záchrana osoby a zpětné vytažení výstroje potápěčů se provedlo pomocí kladkostroje a speciálních závěsných skeletových nosítek Spencer. S nosítky se lezec spustil až k vodní hladině a s pomocí potápěčů zraněného bezpečně naložili a zajistili. Zachraňovaný byl posléze transportován po kolmé stěně až na vrcholek. Zde se sklopil hranový rám a lezec i nosítka se zajistili na bezpečných bodech. Stejným způsobem se přepravovala i výstroj potápěčů a také samotní potápěči. Ti svým průzkumem zjistili, že lokalita má přibližně 8m hloubku a na samotném dně je silná vrstva usazeného sedimentu. Na několika místech ze dna vyčnívaly důlní kolejnice a též zde objevili zrezivělé torzo motocyklu, nápravu důlního vozíku a přepravní kolečko. Život zde je minimální, ale přesto se tu našly malé rybky, zřejmě šlo o Červenopeřice. V rámci výcviku si potápěči vyzkoušeli zásady ponoru při špatné viditelnosti ( 1m ), mapování terénu pomocí speleobubínku a součinnost při záchraně a zajištění zraněného na vodní hladině. Zároveň si zopakovali základy lezecké techniky při sebezajišťování a upevňování předmětů.
Cvičení proběhlo podle plánu a koordinace skupin byla vyhodnocena jako úspěšná.
Článek napsal: Jiří Klášterka
foto: Jan Kostík a Milan Pacík
Když lezecká skupina zajišťovala bezpečný pohyb na vysokém skalním masivu, potápěčská sekce se plně ustrojovala na průzkum a vyhledávání pod vodní hladinou, včetně lezeckého celotělového postroje a ochranné přilby.
Samotné spuštění bylo provedeno přes překlopný rám. Při slanění potápěčů se ukázal malý problém v komunikaci, protože ze shora nebylo vidět na vodní hladinu, kam se potápěči spouštěli a navíc nemohli mít s sebou radiostanici. To se operativně odstranilo (tzv. " půlmanem ") lezcem jenž zajišťoval na poloviční vzdálenosti trasy, jak komunikaci mezi lezeckou a potápěčskou skupinou, tak i chránil lana proti prodření o ostré hrany skály. Záchrana osoby a zpětné vytažení výstroje potápěčů se provedlo pomocí kladkostroje a speciálních závěsných skeletových nosítek Spencer. S nosítky se lezec spustil až k vodní hladině a s pomocí potápěčů zraněného bezpečně naložili a zajistili. Zachraňovaný byl posléze transportován po kolmé stěně až na vrcholek. Zde se sklopil hranový rám a lezec i nosítka se zajistili na bezpečných bodech. Stejným způsobem se přepravovala i výstroj potápěčů a také samotní potápěči. Ti svým průzkumem zjistili, že lokalita má přibližně 8m hloubku a na samotném dně je silná vrstva usazeného sedimentu. Na několika místech ze dna vyčnívaly důlní kolejnice a též zde objevili zrezivělé torzo motocyklu, nápravu důlního vozíku a přepravní kolečko. Život zde je minimální, ale přesto se tu našly malé rybky, zřejmě šlo o Červenopeřice. V rámci výcviku si potápěči vyzkoušeli zásady ponoru při špatné viditelnosti ( 1m ), mapování terénu pomocí speleobubínku a součinnost při záchraně a zajištění zraněného na vodní hladině. Zároveň si zopakovali základy lezecké techniky při sebezajišťování a upevňování předmětů.
Cvičení proběhlo podle plánu a koordinace skupin byla vyhodnocena jako úspěšná.
Článek napsal: Jiří Klášterka
foto: Jan Kostík a Milan Pacík