Stěhování hasičského národa IV.

V srpnu 2002 naše stanice vypadala jako velké skladiště, odkud se rozvážela lidská i materiální pomoc Pražanům při katastrofálních povodních. Který obecní dvůr se může pochlubit takovou historií? Myslím, že žádný.

Kdyby dnes ještě žil nějaký účastník tehdejšího stěhování hasičského národa, obecní dvůr by nepoznal. Základní podoba zůstala, vyrostly nové objekty na místech, kde byly stáje, některé prošly stavebními úpravami, jak si žádala doba či spíše rozvoj techniky pro hasičské řemeslo. Již v létech 1925-26 architekt Václav Kolátor stavebně upravuje konírny na garáže, vždyť to přece byl obecní dvůr s koňmi. Nejvýznamnější změny nastaly v letech 1940-42. Vyrůstá dvoupodlažní budova, jejíž průčelí je situováno do ulice Legerovy. Úprava vrátnice a přestavěna byla část pravého bočního křídla. Stavební práce byly schváleny již v r.1939. Po panu architektovi zůstávají další pražské pozoruhodné stavby, tou nejznámější je dobudování přístavby dvojbudovy v ulici M.D.Rettigové, kde dnes studují kandidáti pedagogického povolání a dříve narození si jistě vzpomenou na dnes již zašlou slávu sportovně zábavného komplexu Barrandovských teras s vtipným využitím místního lomu ke zbudování koupaliště.

Nejpodstatnější, a zatím poslední změny nastaly v prvních letech 3.tisíciletí. Byly vystavěny nové garáže pro novou techniku a sociální zázemí pro hasiče. Kde že je dvůr let třicátých? Zapomenut není, ale zůstal ve vzpomínkách a fotografiích na minulé století.

Jak je to dlouho, co se hasiči stěhovali? Neuvěřitelných 80 let. Mnohé se změnilo, jedno však ne - a díky za to - nesmírná obětavost těch, kteří jezdí v červených autech na pomoc druhým při požárech, povodních a různých haváriích. Díky za vše všem, i bezejmenným, kteří neváhali přispěchat pomoci druhému v nouzi.