Stěhování hasičského národa III.

Mezitím se kolona dostala přes nábřeží na Karlovo náměstí a směřuje vzhůru Ječnou ulicí ke svému cíli. Po celé trase jsou hasiči zdraveni početným publikem. A už je tady křižovatka se Sokolskou ulicí a první vozy projíždí branou do dvora, který bude na dalších mnoho desetiletí jejich domovem. Po projetí posledního vozu přehlíží pan ředitel Uher šiky hasičů. O tom, že se jednalo o mimořádnou akci, svědčí i účast čestných hostů v čele s tehdejším pražským primátorem dr. Karlem Baxou. Stěhování bylo ukončeno, ještě však chvíli trvalo, než se vše zažilo a rozběhnul se běžný a ničím nerušený chod. Mezi námi, vždy byl chod rušený, vždyť to byla ústřední stanice, tak jakýpak nerušený chod. Dvůr byl svědkem mnoha událostí, ať příjemných či nepříjemných.

Mezi příjemné patří setkání zahraničních delegací hasičů při příležitosti Všeslovanského sjezdu hasičů v roce 1928, v roce 1931 vyznamenávání posledních žijících hasičů, kteří před padesáti lety, v roce 1881, hasili Národní divadlo.

Ty nejchmurnější události dokumentuje čtení děkovného dopisu za pomoc při dopadení atentátníků na Heydricha v červnu 1942. Odtud se však taky vyjíždělo na pomoc rozhlasu v Květnové revoluci 1945. Z brány vyšel v červnu 1946 pohřeb našeho tragicky zemřelého kolegy Mirka Nejedlého. Podlehl těžkým popáleninám při požáru továrny na barvy a laky.