Vlastně na den a rok po požáru bývalého pivovaru byl na Vinohradech další požár, který nelze jen tak přejít několika větami. Kurýr, který přivezl poštu upozornil strážného, že z otevřených vrat vedoucích do garáží se valí kouř. Strážný ještě mohl vniknout do podzemí a tam viděl v kouři šlehat plameny a na operační středisko hasičů ve 14,32 hodin oznámil, že v garáži hoří auto. I když se podle prvního hlášení mohlo zdát, že požár jednoho auta v garáži zvládne jedno družstvo, skutečnost byla jiná. Jednalo se o podzemní garáže na Vinohradské třídě a navíc byl do nich jediný vjezd a ještě ze dvora, kam hasičská technika neprojela. Byly tedy vyslány dvě jednotky - z Centrály a ze Strašnic. Jestliže ve 14,45 byl zahájen průzkum podzemí prvními hasiči v dýchacích přístrojích, nikdo netušil, že teprve v 18,02 hodin budou hašeny tři automobily stojící v jednom stání. Během těch více než tří předlouhých hodin byly nasazeny vodní proudy, proudy na pěnu, připravil se frontální útok na pěnu aby se od něj zase upustilo, protože stále nebylo nalezeno požární ohnisko. V garážích byla nulová viditelnost a žár byl takový, že si hasiči museli obléci i protižárové obleky OL-2, jenže do té šesté hodiny navečer to bylo všechno marné. A co bylo nejhorší - docházelo ke zranění zasahujících hasičů v důsledku přehřátí organismu a vyčerpávajícího hledání ve tmě. Skupiny se sice střídaly v krátkých intervalech, na místě přítomná lékařská pohotovost poskytovala neprodleně pomoc postiženým, ale přesto byla bilance zraněných neradostná - celkem bylo 12 hasičů ošetřováno na dvoře před garážemi a z nich 3 byli odvezeni k hospitalizaci, která trvala nejdéle 3 dny.

Během zmíněných 3 hodin se k požáru dostavily tyto jednotky:
HZS hl.m.Prahy - stanice č.1,2,3,5,6a7
HZS Českých drah (s pěnidlem)
HZS Metro (s osvětlovacím přívěsem)

Garáže byly vystavěny ve 30.letech minulého století a v 50.letech přestavěny na chlazené sklady masa a uzenin. O dalších 40 let později byly tyto prostory v rámci restituce vráceny a ekonomicky využívány v původním účelu. Jenže - izolace stěn silnou vrstvou korku tam zůstala, odvětrání bylo pouze přirozené, malé větrací průduchy v obvodu byly nefunkční. Samočinné hasicí zařízení, které tam bylo nefungovalo, neboť v 50.letech bylo odpojeno od zdroje vody. Velitel zásahu - tehdy kpt.Josef Musil - neměl k dispozici ani potřebnou požární dokumentaci, kterou nemohl nahradit náčrtek strážného.

Poté, co bylo v 18,02 objeveno požární ohnisko a podařilo se hořící vozidla uhasit, byla v 18,20 hodin oznámena lokalizace a po dohašení drobných ohnisek a zbytků korkové izolace byl požár v 19,57 hodin likvidován. Až potom bylo místo ohledáno vyšetřovateli požárů a stanoveny pracovní verze, čímž jejich práce nekončila. Jenom vyčíslení škody trvalo bezmála dva měsíce, kdy se v Odborném vyjádření k požáru objevila částka 12,273.000 Kč. V garážích totiž stála vozidla, jejichž cenu si mnozí cenili velmi vysoko a tak rozmezí škod jednotlivých aut bylo od 5.000 až do 4 milionů.

V kriminalistickém ohnisku požáru bylo nalezeno vozidlo Škoda Felicia a v průběhu šetření byla z pracovních verzí vyloučena technická závada katalyzátoru paliva, za málo pravděpodobné bylo označeno úmyslné zapálení (i když hořelo poměrně brzy po zaparkování předmětného vozu a v prostorách administrativy těchto garáží již byl jednou požár založen) a naopak jako nejpravděpodobnější byla technická závada autoelektriky. Jednoznačně se ale příčinu požáru objasnit nepodařilo. Okolnost, že objekt nebyl rekolaudován a užíván byl vlastně bez úředního povolení byla oznámena příslušnému stavebnímu úřadu.